Zatím se musím omluvit, ale to jak to bylo s radiací, s šavlozubými jeleny a s jednou šavlozubou kamarádkou a radioaktivním kamarádem, vám vysvětlím až časem, protože radioaktvní vztahy jsou dosti složité a tak to bude na dlouho....Ale aby jste se nennudili tak si zatím můžete přečíst báseň...
Stvořitel
Šavlozubá básnička
Radanka, Radanka,
statná je vesanka
Večer uran přebrala,
a blízký posed vybrala
Sotva flintu nabyla,
už ho hajzla spatřila
Zeleně oči mu svítily,
a Radaně ruce se potily
Šavlozubej jelen v křoví stál,
a sví kámoše si počítal
Pět potvor okolo čmuchalo,
a na palouček se chystalo
Bác, bác letí kulky,
jelenům sevřely se půlky
První šavlozubej už to koupil,
dneska naposledy uran loupil
Vzduchem další kulka hvízdá,
druhý křičí:“Je to pizda“
To už ale kulka lebku láme,
třetí jelen se mu chláme
Tlemí se však jenom chvíli,
Radana už zase střílí
Jelen už je na sračky,
střelec mění bouchačky
Sniperku už v ruce drží,
čtvrtý jelen stále běží
Na těle mu tečka visí,
další výstřel už ho kosí
Poslední však mizí v dáli,
Radanku to nedopálí
V Černobylu jen ať poví,
jak se tady v Chřibech loví!
sepsáno a vymyšleno v noci z pátku 2.3.2007 na 3.3.2007
Od Jardy pro Radanku
